Vítězslav Novák: hudební dědictví a inspirace
Náš druhý projekt k Roku české hudby se jmenoval: „Vítězslav Novák: hudební dědictví a inspirace“. Koncert proběhl v rodišti Vítězslava Nováka v Kamenici nad Lipou v sobotu 23.11.2024 od 19:00
Program:
- Písňový cyklus Pohádka srdce: Vojtěch Pelka (kontratenor), Barbora Brabcová (klavír)
- Klavírní cyklus Vzpomínky (č. 1 Triste, č. 2 Inquieto, č. 3 Amoroso) a skladba Moře z cyklu „Pan“: Barbora Brabcová (klavír)
--- přestávka ---
Balady na slova lidové poezie moravské:
- op. 19, č. 1 - Ranoša
- op. 19, č. 2 - Zakletá dcera
- op. 23, č. 1 - Neščasná vojna
- op. 23, č. 2 - Vražedný milý
Pěvecký sbor Domino + přátelé
Táborský symfonický orchestr Bolech
Dirigoval: Josef Čechtický
Slovácká suita (op. 32, No. 79):
- Části: V kostele, Mezi dětmi, Zamilovaní, U muziky
Táborský symfonický orchestr Bolech
Dirigoval: Jiří Sycha
Průvodní slovo: Jana Hubka Vanýsková
Hudební hosté: Jiří Kubeček (housle), Štěpánka Šimonová (hoboj), Pavel Šusta (horna), Marek Zavičák (horna), Eliška Zelenková (horna), Petr Randlík (klarinet), Kateřina Horatlíková (varhany), Tereza Vojtěchová (bicí nástroje)
Text o skladbách v tištěném programu: PhDr. Ludmila Peřinová, Ph.D. – Ústav pro propagaci díla a odkazu Vítězslava Nováka v Kamenici nad Lipou
Průvodní slovo Jany Hubka Vanýskové aneb "Jak se to semlelo"
Milé dámy, vážení pánové,
je mi ctí srdečně vás přivítat na dnešním koncertě věnovanému dílu Vítězslava Nováka, který se koná v rámci Roku české hudby a zároveň u příležitosti výročí 75 let od úmrtí tohoto významného kamenického rodáka.
Koncertu jsme dali název Vítězslav Novák: Hudební dědictví a inspirace, protože Vítězslav Novák patří, spolu s Josefem Sukem a Oskarem Nedbalem, mezi nejvýznamnější žáky Antonína Dvořáka. Je tak bez nadsázky pokračovatelem slavné linie vynikajících českých skladatelů
Dnešní koncert pořádá Táborský symfonický orchestr Bolech, ve spolupráci se smíšeným pěveckým sborem Domino Tábor a přáteli za podpory Ministerstva Kultury, Města Tábor, Města Kamenice nad Lipou a Ústavu pro propagaci díla a odkazu Vítězslava Nováka v Kamenici nad Lipou. Autorem myšlenky takto oslavit Novákovo jubileum je Josef Čechtický, sbormistr Domina. Všem zmíněným srdečně děkujeme.
Dovolte mi, abych Vám krátce představila jednotlivé soubory.
Táborský symfonický orchestr Bolech je dobrovolné sdružení hudebníků nejrůznějšího povolání a věku, který existuje přes 140 let a od svého vzniku roku 1877 prakticky nepřetržitě hraje. Jedním ze zakladatelů byl právník Karel Nedbal, otec hudebního skladatele Oskara Nedbala, žáka Antonína Dvořáka, který Bolech také v Táboře dirigoval.
V nejlepším slova smyslu amatérský pěvecký sbor Domino spojuje nadšené zpěvačky a zpěváky z Tábora a okolí a funguje již 32 let. Účastní se přehlídek a festivalů v celé české republice, vloni si například sbor Domino odvezl zlaté pásmo z celostátní soutěže pěveckých sborů Choralia. S radostí se zapojuje do rozličných hudebních projektů nejen s Bolechem.
Přejděme nyní k hudbě.
Jako první zazní Písňový cyklus Pohádka srdce. Tento pětidílný cyklus pro zpěv a klavír je silně inspirován a dokonce věnován studentce zpěvu Josefíně Javůrkové, do které se Vítězslav Novák zamiloval při svých toulkách Moravou. Novák komponoval vždy pod silnými emočními vzněty, o čemž se můžete přesvědčit za malý okamžik sami. Zazpívá Vojtěch Pelka, na klavír ho doprovodí Barbora Brabcová.
2. vstup:
Nyní nás čeká Novákův cyklus „Vzpomínky“, který byl vydán jako jako jeho první dílo, na přímluvu Antonína Dvořáka u prestižního berlínského vydavatele Simrocka, což zásadně ovlivnilo nastartování Novákovy kariéry. Zajímavostí je, že třetí část tohoto cyklu „Amoroso“ inspirovala Novákova dobrého přítele Josefa Suka ke zkomponování slavné „Písně lásky“. Vítězslav Novák, Josef Suk i Oskar Nedbal byli spolužáci z kompoziční třídy Antonína Dvořáka a podobné paralely bychom nalezli v jejich dílech častěji.
Po „Vzpomínkách“ si poslechneme ústřední část „Moře“ z monumentálního, téměř hodinového cyklu „Pan, báseň v tónech o pěti větách“, který je Novákovým vrcholným dílem v klavírním oboru.
Klavírní cyklus „Pan“ patří mezi interpretačně nejnáročnější skladby pro klavír vůbec. Sám Josef Jiránek, Novákův profesor klavíru na konzervatoři v Praze, se nechal slyšet, že tento cyklus je místy nehratelný. I přesto nám z něj Barbora Brabcová přednese ústřední, nejobtížnější část Moře, ve které se Novák vypisuje ze zážitků blízkých smrti, když se málem utopil po neuváženém skoku do ledové vody v rozbouřeném Severním moři. …
Barbora Brabcová se zde v Kamenici zúčastnila celkem 7x Novákovy klavírní soutěže. Z toho 5x ji vyhrála a několikrát získala dokonce zvláštní cenu za interpretaci Nováka mimo jiné s touto skladbou Moře, kterou nikdo jiný předtím nedokázal na této soutěži zahrát.
3. vstup (po přestávce):
Milé dámy, milí pánové.
V druhé části večera uslyšíme Balady na slova lidové poezie moravské. Vítězslav Novák se jako šestadvacetiletý mladík poprvé setkal s Moravským folklorem v jeho nejryzejší podobě při své cestě na Slovácko (musíme si uvědomit, že v této době nebylo možné si poslechnout žádné nahrávky a koncerty moravských cimbálek v českých městech se ještě nepořádaly). Tato zkušenost odstartovala jeho Moravské období. Při zhudebňování folklorního textu si Novák, jak uslyšíme, počínal spíše jako tvůrce filmové hudby jdoucí po významu textu a náladě, než aby parafrázoval hudební lidové motivy. Dokladem může být temná atmosféra v místech, kde si text ve své drastičnosti ničím nezadá s Erbenovou Kyticí.
Původně jsou Balady zkomponovány pro smíšený sbor a čtyřruční klavír, ale dodatečně je Novák instrumentoval i pro orchestr. Zatímco původní verze pro klavír vyšla tiskem, orchestrace se dochovala pouze v rukopisu a několika ručních opisech. Orchestrální partituru dvou z těchto 4 balad sestavila z dochovaných materiálů zde přítomná Zuzana Jandová jako svou práci na katedře hudební vědy a zbylé dvě Josef Čechtický, které si je přijde nyní zadirigovat.
4. vstup:
Na závěr zazní výběr z Novákovy „Slovácké suity“. Tato skladba byla podobně jako přechozí balady původně zkomponovaná pro klavír a verze pro orchestr vznikla až posléze. Suita je inspirovaná Novákovými toulkami po krajině kolem Javorníku na Slovácku. Můžeme si představovat slavnostní neděli, která začíná ráno V kostele, pokračuje dopolednem Mezi dětmi, odpoledne dostaveníčkem Zamilovaní s nápěvem písně „Voděnka studená jako led“ a vrcholí tanečním večerem U muziky.
Vítězslav Novák byl nejenom skladatelem, klavíristou a uznávaným pedagogem, ale také milovníkem života, dobrodruhem, sportovcem, horolezcem a všechny prožitky bohatě zpracoval do svých děl. Slovy jeho syna, akademického malíře Jaroslava Nováka: Hudba mého otce, to je znějící autobiografie.
Táborský symfonický orchestr Bolech bude nyní dirigovat jeho šéfdirigent pan Jiří Sycha.
Děkujeme vám za krásně prožitý společný večer a přejeme Vám, aby ve vás tóny Novákovy emotivní hudby ještě dlouho doznívaly.
Anotace koncertu
Tento koncert má za cíl poukázat na tvorbu významného a poněkud nedoceněného českého hudebního skladatele přelomu 19. a 20. století. Tím je Vítězslav Novák, rodák z Kamenice nad Lipou. Jakožto následovník Smetanovy a Dvořákovy školy reprezentoval českou múzickou scénu velice svébytně a originálně. Byl vynikajícím studentem, později též výborným pedagogem a inspirujícím profesorem, dvakrát zvoleným rektorem pražské konzervatoře.
Jeho tvorba byla silně ovlivněna impresionismem a českou lidovou hudbou. Ve svých dílech se inspiroval slováckým folklórem, který je všeobecně dobře přijímán laickou společností. Byl schopen posouvat svá místy komplikovaná díla do stadia obecné sdělnosti.
Na pozoruhodné úrovni jsou jeho typické klavírní cykly, v nichž se ukazuje Novák jako suverénní melodik dominující nad virtuózní stránkou těchto skladeb. Vesměs jde o vysoce technicky a interpretačně náročné tituly v klavírní tvorbě domácí i zahraniční.
Měl schopnosti vytvářet epicko-lyrické i dramatické obrazy na lidové texty ovšem na základě vlastní melodické invence. Vznikly tak v evropské hudbě ojedinělé Písničky na slova lidové poezie moravské, kde však nejsou žádné stopy po lidových melodiích. Přesto lze v tomto případě hovořit o jeho osobitém stylu „radikálního neofolklorismu“.
Osobnost Vítězslava Nováka, jako jedna z vůdčích v české kultuře od počátku století až do jeho skonu, pronikala do veřejnosti s maximální pozorností. Premiéry jeho skladeb byly přijímány téměř bezvýhradně kladně a takové koncerty náležely k společensky reprezentativním událostem, a to nejen v Praze.