František Bolech (1852 - 1924)

František Bolech se narodil v 16.1.1852 v Jaroměři a zemřel 1.2.1924 v Táboře. Za dirigentským pultem Hudebního spolku stál jako třetí v pořadí. František Bolech byl současně skvělým varhaníkem a klavíristou, mezi jehož přátele patřil Antonín Dvořák. Za jeho vedení v letech 1895 – 1921 orchestr doznal značného uměleckého rozkvětu.

Hudba byla jeho jedinou vášní. I když byl František Bolech také ředitelem hospodářské akademie v Táboře, v hudbě byl nejvíce činný. V jeho studiích mu pomáhal strýc, profesor malostranského gymnázia. Rodiče byli váženými měšťanskými občany. Bolech si ale musel najít živobytí a finance na to, aby se mohl upínat i druhou cestou, tou hudební. Studoval techniku a stal se aprobovaným učitelem deskriptivní matematiky na středních školách. Vedle toho doučoval hudbu a prý sám říkával, že „i za svačinu učil.“ Byl ustanoven profesorem matematiky 21. července 1876 na učitelském ústavě v Soběslavi a tam učil také hudbu. 26. ledna 1878 byl stanoven zemským výborem profesorem matematiky na tehdejší „Královské české vyšší hospodářsko–průmyslové škole v Táboře. Byl ale také Antonínem Dvořákem a dalšími předními českými mistry uznávaným hudebníkem. Jak uvádí kronikář, do roku 1924, celých 40 let se kulturní život v Táboře bez Bolecha neobešel, respektive nic se zde bez něj nestalo. A za jeho jménem stál zaručený úspěch. „Dělá to Bolech“ neslo se městem a podniky, které tak dodávaly to nejlepší doporučení.

 Životopis Františka Bolecha sepsal kronikář Jan Puchta.

„Bolechovi budiž čest a sláva navěky v Táboře“ píše na závěr Bolechova životopisu Jan Puchta.

Zleva: Ella Stillerová, Ing. František Bolech, František Ondříček a Oskar Nedbal (foto: Ateliér Šechtl a Voseček)