Rybovka v chýnovském kostele

Z úvodního projevu...

...

Stalo takovou, řekl bych milou tradicí, že jsme po roce 2019 Českou mši vánoční – neboli Rybovku – kterou do té doby náš orchestr hrál dlouhá léta jen táborském divadle, začali vyvážet do kostelů v okolí Tábora, kam koneckonců každá mše patří. A tak v komorním obsazení jak hudebním, tak pěveckém, jsme letos opět zavítali do Chýnova, v posledních 6 letech už potřetí. To vše díky přízni místního úřadu, farnosti a knihovny, kterým děkujeme.

Českou mši vánoční Jakub Jan Ryba napsal v roce 1796, což byla doba hodně složitá, podobně jako je ta dnešní. Tehdejší Rakousko-Uhersko vedlo neúspěšnou válku a ta se stěhovala na území českých zemí. Jakub Jan Ryba tuto mši, mimo jiné, napsal i jako víru v lepší časy lidstva a ta myšlenka je poplatná dnešní době možná více než kdy jindy. Nám se ta myšlenka samozřejmě velmi líbí, a proto se toto sdělení snažíme hudební formou předat dále.

Rybova Česká mše vánoční je upravená do čes­kého jazyka a hudby a představuje nejen první kompletní hudební mši v českém jazyce, nýbrž i takřka kano­nický symbol českých Vánoc. Autor sám za svého života netušil, jakého věhlasu a rozšíření jeho dílo dozná a že bude před­sta­vovat mj. duchovní podporu národa v dobách nacistické i komu­nistické diktatury. Tedy v dobách, kdy bylo českému národu nejhůře.

Obliba Rybovy mše spočívá zřejmě i v tom, že neobsahuje složitý liturgický text. Její libreto zpracovává biblický příběh betlémských pastýřů zasazený do české venkovské scenérie. Představuj­e tak vlastně literární podobu oblíbených betlé­mů, které napevno zakořenily v lidovém domácím pro­stře­dí. V dojemné aktualizaci se z dáv­ných semit­ských pastýřů stali sousedé Franta, Jožka či Kuba a svolávají na pouť k Bet­lému celou pospolitost z chalup a usedlostí v domovské české krajině. Vždyť narození dítěte v betlémské stáji se týká každého z nás, jak si uvědomoval autor i všichni první interpreti.

...