Rybovka v Divadle Oskara Nedbala

Minutes:

Z úvodního proslovu Petra Vobory:

... Když  vás přivítá Táborský symfonický orchestr Bolech na tradičním vánočním koncertu a k tomu ve Velkém sále Divadla Oskara Nedbala, pak když tyto tři informace poskládáme jako sčítance na levou stranu pomyslné rovnice, za rovnítkem na pravé straně nemůže vyjít žádný jiný výsledek, než: "Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční". Toto je prosím neúprosná matematika posledních 14 let fungování našeho orchestru, tedy od roku 2008, odkdy datujeme novodobou historii Bolechu.

Přesto dnešní vystoupení ponese punc novátorství. Nabídneme opět něco nového, jak ostatně můžete od nás během posledních 4 let očekávat. Totiž, v roce 2019 došlo v orchestru k jistým změnám a nově zvolená umělecká rada v čele s dirigentem Jiřím Sychou vyhlásila – jak bych to řekl: „Válku koncertní banalitě“. Začali jsme se řídit heslem: „Napněme plachty a pusťme do nich nový, svěží vítr“. Snažíme se o neustálou osvětu vás, táborského posluchačstva (leckdy proti vaší vůli) a chceme vás oslovovat stále novými podněty a nenudit již mnohokráte obehranými stále stejnými opusy.

Takže při sestavování dramaturgie dnešního večera jsme stáli před otázkou: Máme vůbec zahrát opět Rybovku? Nebude to posluchače nudit? Tak, na tuhle otázku jste dali pádnou odpověď vy sami. Tuším, že je téměř vyprodáno. To je skvělé, děkujeme. Ale je tu další otázka, nebude to nudit hudebníky a zpěváky? Zase ta stále stejná Rybovka? Přátelé, odpověď je následující: nebude to nudit hudebníky ani zpěváky. Postarala se o to naše kreativní umělecká rada, která nás ráda udržuje v neustálém střehu

A tak vám dnes večer nabídneme trochu jinou Rybovku. Pročež nejhranější vánoční skladba, která v tomto čase zaznívá z nejrůznějších koutů České republiky, z toho táborského hudebního koutku dnes zazní v podobě, v jaké dosud pro veřejnost na Táborsku nezazněla. Postaral se o to jistý pan Vojtěch Spurný, což je současný žijící český hudebník, který v roce 2014 (tedy před pouhými 8 lety) vydal novou verzi České mše vánoční a ta se vrací k úplným kořenům vzniku této skladby, která se poprvé hrála v roce 1796. A to je přesně 226 let. A v tom je ten paradox našeho novátorství. Snažíme se vám sdělit něco nového tím, že vracíme k tomu starému, resp. k tomu nejstaršímu, tedy noříme se hlouběji do minulosti.

Kromě inovativní Rybovky je inovativní i celková dramaturgie dnešního večera. Představení bude bez přestávky a samotná Rybovka začne za pár okamžiků. Tedy žádné úvodní „rozbruslení“. Po skončení mše vám zahrajeme tři všeobecně známé koledy a vy všichni nás můžete doprovodit svým zpěvem podle textů, jež naleznete na straně 3 vašeho programu...

Perličky:

• Téměr v pravé poledne zavolala Blanka Novotná, že se Pepa Čechtický zasekl někde v Praze a nemůže dnes hrát na klávesy. Takže bude hrát ona, ale potřebuje své klávesy. Prakticky hned jsem nasedl do dodávky vyrazil do zkušebny v Roudné. Protože jsem byl sám, jistý návštěvník místní hospody mi pomohl naložit těžké klávesy s ještě těžším futrálem. A byl zvědavý: „Tak, kdepak bude ta estráda?“. Odpověděl jsem, že dnes máme estrádu v táborském divadle. Ledabyle přikývl a popřál dobré pořízení.
  
• Inovativní rozmístění orchestru: na přání dirigenta byly klávesy umístěny vlevo na elevaci společně s hráči na dechové nástroje, tympány pak vpravo za basisty. První stupeň elevace (s hudebníky) byl oddělen od druhého a třetího, kde stál sbor. Ve vytvořené mezeře byly umístěny mikrofony, čímž to pádem nebyly zahlušeny pronikavým zvukem trubky. Vymyslel to Kuba Smrčka ve spolupráci s Davidem Juráňem. A fungovalo to skvěle…
• Sopranistka Kateřina Hebelková nějak zapomněla, že dnes není jenom zkouška, ale taky koncert. Takže neměla ani koncertní šaty ani boty. Střevíce zapůjčila Štěpánka Fojtů. Následně to glosovala: „Volala jsem domů svému muži, aby mi na koncert přinesl boty. Muž chvíli mlčel a evidentně mu to šrotovalo v hlavě: ‚Ty jsi odešla z domu bosa?‘“.
• Ondra Kubínek zrovna prožíval extrémní pracovní vytížení a to nejspíš bylo příčinou, že dnes poněkud zapomněl na oblek. Byl z toho moc smutný a chtěl vypustit koncert. Po dohodě s dirigentem zasedl do sekce viol a odehrál v džínách dobrý koncert. Popravdě, moje dcera Anička seděla v poslední řadě na balkóně a odhalila to :-)
• Jednota Tábor nám darovala 100 chlebíčků "do šatny". Ještě nikdy se nestalo, že by po koncertu zbyl jen jeden jediný. Tak jsem ho sež…
• Nejmladšímu hudebníkovi bylo 10 let a nejstaršímu 81 let. Klučina byl Tedík Čechtický, syn Josefa (učitel klavíru a sbormistr) a Lenky (zpěvačka). Jméno Theodor má po pradědovi. Je to nadějný hudebník a prý z něho vyroste hvězda. Láďa Bleha má už blíže k 82 letům. Je to neúnavný „kontrabásník“ a hráč na všechny basové nástroje: kontrabas, baskytaru, tubu a heligón. Bylo fajn, když si na afterparty oba protagonisté ťukli.
• Další „kontrabásník“ Petr Novotný oslaví na Silvestra své padesátiny. Pročež mu Bolech zakoupil dárek k jeho jubileu: vánoční poukaz na nákup sportovního vybavení v HUDY Sport za 500 Kč. Protože v HUDY už bohužel neměli větší kalibr, přibalili jsme k tomu 1 000 Kč v hotovosti. Během afterparty proběhla příkladná dělba práce výboru: Petr Vobora sjednal klid a oznámil událost, Jiří Sycha pronesl blahopřání a Mirka Kloboučníková líbala…
• Koncert odehrálo přesně 30 kmenových hráčů Bolechu (včetně dirigenta), Ludmila Kubíčková hostovala na hornu. K tomu 4 pěvečtí sólisté. Celkem 35 hudebníků na pódiu. Pěvecký sbor síle 40 zpěváků. 
• Divadlo prodalo přesně 568 vstupenek. 

Připravil: Petr Vobora