Rybovka v Divadle Oskara Nedbala Tábor

Divadlo Oskara Nedbala Tábor a Táborský symfonický orchestr BOLECH uvedli vánoční koncert: Česká mše vánoční „Hej mistře!“ v neděli dne 21.12.2025 od 19:00 hod

Program:

Leopold Mozart: Die Musikalische Schlittenfahrt (v úpravě od Franze Theodora Cursch-Bührena)
Jakub Jan Ryba: Rozmilý slavíčku
Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční (verze V. Spurného)

Dirigoval: Vojtěch Čapek

Sólisté:

Jana Wilkes – soprán
Monika Jägerová – alt
Jan Mária Hájek – tenor
Jakub Hliněnský – bas
Blanka Novotná – varhany

Účinkovali: Pěvecký sbor Domino Tábor a členové sborů Hlahol-Tábor, Chrámový sbor Tábor a Klokoty, Harmonie Planá nad Lužnicí a další

Průvodní slovo: Petr Vobora

Tištěný program...

Program byl bez přestávky v celkové délce kolem hodiny

Po 3 letech jsme předvedli táborskému publiku verzi České mše vánoční v edici Vojtěcha Spurného, která se vrací k úplným kořenům vzniku této skladby. Ta se poprvé hrála v roce 1796, tedy před 229 lety. Spurný ji upravil s cílem zachovat původní podstatu skladby, když instrumentální složka je přizpůsobena jednoduššímu provedení, věrnému době vzniku této mše.

O pěveckých sólistech:

Jana Wilkes - soprán

Táborská rodačka se zpěvu věnuje od dětství. Žačka Karolíny Berkové nebo Václava Zítka z Národního divadla a po vítězství v celostátní soutěži také studentka prof. Daniely Paussner ve Vídni. Prošla pěveckými zkušenostmi s Posádkovou hudbou Tábor, sborem Domino, vokální kapelou His Masters Voice Band i za doprovodu orchestru Bolech. Pro svou rodinu pěveckou dráhu upozadila, ale můžete ji slyšet na různých benefičních koncertech či v brzku i na projektu Flatus Voci.

Monika Jägerová - alt

Od malička se pohybuje v hudebním prostředí. Původně houslistka, později big-bandová či art-rocková zpěvačka, která se přerodila až v interpretku staré hudby. Jejím hlavním oborem jsou barokní opery, ale můžeme ji vidět i v soudobých projektech jako např. role Sashi v opeře Here I am, Orlando (L´ubica Čekovská) v Národním Divadle v Brně. Je spoluzakladatelkou spolku Lieder Society, jehož cílem je vrátit píseň a salónní koncerty do českého kulturního prostředí. Zpívá v dobových divadlech v Českém Krumlově, Versailles či Bayreuthu.

Jan Mária Hájek - tenor

Opernímu zpěvu propadl až v době studií na vysoké ekonomické škole. Interpretuje hlavně hudbu romantickou a hudbu 20.století. Za studijních let ztvárnil mimo jiné Jeníka (Prodaná nevěsta, B. Smetana), Milana v Nedbalově Vinobraní či Sultána v Mozartově Zaide. Jako sólista vystoupil koncertně v pražském Rudolfinu či chrámu Sv. Víta. Momentálně působí na scéně Státní Opery v Praze, Divadle Komedie či Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde může být viděn v představeních jako Mozartovy narozeniny, Lady Macbeth Mcenského újezdu, Šaty dělají člověka, nebo v klasičtějším díle Giuditta.

Jakub Hliněnský - bas

Vystudoval klasický a operní zpěv. Je kmenovým sólistou opery Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde nastudoval role jako Figaro (Lazebník Sevillský), Adolf (Jakobín), J. A. Komenský (Komenský) či Velekněz boha Dagona (Samson a Dalila). Hostuje v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde ho můžeme vidět jako kmenového sólistu v operách Carmen (G. Bizet), Manon (J. Massenet), Hubička (B. Smetana), Rusalka (A. Dvořák) či Nabucco (G. Verdi) a dalších.

Fotogalerie Michala Moravce

Týdeník Táborsko (21.12.2025)

TÁBOR – Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby v Divadle Oskara Nedbala a v podání symfonického orchestru Bolech je už neodmyslitelnou předzvěstí táborských Vánoc. Posluchači jsou pokaždé natěšení a také zvědaví, jací přijedou sólisté, kdo bude orchestr a početný sbor složený ze zpěváků regionu řídit, a čím dramaturgie tentokrát dílo české klasiky doplní. S tímto očekáváním se sešel v neděli 21. prosince večer opět plný velký sál táborského divadla.

Předseda výboru Táborského symfonického orchestru Bolech Petr Vobora na úvod zmínil letošní aktivity hudebního tělesa, které soustřeďuje na 60 muzikantů nejrůznějších povolání. Spojuje je láska k hudbě. Po náročném roce Roce české hudby 2024 se od letoška čekalo trochu zklidnění. To ale nenastalo. Bolech má za sebou letos dalších dvanáct zdařilých koncertů. „Vypadá to, že vás to s námi baví,“ podotkl Petr Vobora a prozradil například, že projekt Bolech hraje písně Karla Kryla zazní příští rok ve čtyřech dalších městech. A neméně úspěšný byl koncert The best of world pop, kde dostali s Bolechem příležitost mladí sólisté a sbory středních škol ve slavných popových hitech ikon jako jsou ABBA, Aerosmith a další.

Na nedělním koncertu vystoupil Bolech ve třicetičlenném obsazení. Přečíslil ho víc než 40 členný smíšený sbor zpěváků z pěveckých sborů Táborska a jejich přátel. Bez mohutného sboru by to ani nebyla „Rybovka.“ Orchestr se po třech letech vrátil k verzi České mše vánoční v edici Vojtěcha Spurného, která sahá k úplným kořenům vzniku této skladby z roku 1796.

Ještě před Českou mší vánoční zařadil Bolech zajímavost – skladbu Hudební jízda na saních, kterou napsal Leopold Mozart, otec slavného Wolfganga Amadea. Z díla Jakuba Jana Ryby pak zazněla skladba Rozmilý slavíčku s bravurními sóly, která obstarali sopranistka Jana Wilkes a flétnista Martin Jirásko. Taktovku pro tento večer svěřil hlavní dirigent Bolechu Jiří Sycha mladému talentu Vojtěchu Čapkovi. Ten konzervatoř v Praze zakončí absolventskými koncerty napřesrok a zamluvil si na ně spolupráci právě orchestru Bolech.

Po úvodních dvou skladbách nastoupil sbor a čtyři pěvečtí sólisté, varhanní part i letos hrála Blanka Novotná. Jak Petr Vobora zmínil, organizátoři koncertu zažili v týdnu horkou chvilku, když se náhle omluvila sopranistka Kateřina Hebelková. Rychlým zástupem pomohla domácí, táborská sopranistka Jana Wilkes, která Rybovu mši dobře zná. Vystupuje s ní o Vánocích v klokotském kostele a nebo na půlnoční ve filipojakubském kostelíku. Jinak je Jana Wilkes povoláním IT projektová manažerka. Alt zpívala Monika Jägerová, která účinkuje v Národním divadle v Brně a teď zkouší Borodinovu operu Kníže Igor v Mnichově. Tenoristou byl Jan Mária Hájek, sólista pražského Národního divadla a opery divadla v Plzni, bas zpíval Jakub Hliněnský z opery Jihočeského divadla.

Všechno klaplo, návštěvníci dostali svůj tradiční předvánoční hudební zážitek a na samý závěr se ke koledě Narodil se Kristus Pán i mnozí připojili.

Libuše Kolářová - šéfredaktorka

Fotogalerie týdeníku Táborsko

Poděkování členům orchestru

(z proslovu Petra Vobory)

Vážení a milí přátelé.

Vítám vás na vánočním koncertu Táborského symfonického orchestry Bolech, který tradičně pořádá Divadlo Oskara Nedbala Tábor ve spolupráci s naším tělesem. My si této spolupráce, tohoto partnerství, velmi vážíme a jsme rádi, že nám tak hezky funguje už pěknou řádku let.

Děkujeme vám, divákům, že chodíte na naše koncerty. Při pohledu do téměř vyprodaného sálu tohoto divadla nás velmi těší vaše přízeň a já s potěšením sděluji, že letos se nám podařilo tento sál vyprodat dokonce ještě jednou, bylo to v dubnu na koncertu písní Karla Kryla. No, a když k tomu připočteme 2x bleskově vyprodané Kino Svět, kde jsme premiérově koncertovali zkraje listopadu, a ještě: velmi slušná divácká účast na letošních Táborkách, pak to vypadá, že jdeme tím správným směrem a že vás to s námi baví. To je hrozně fajn.

Máme konec roku a toto období přímo vybízí k takovému malému ohlédnutí za rokem uplynulým, a protože vás to s námi (jak jsem říkal) nejspíš baví, dovolte mi připomenout stručný průřez naší letošní koncertní činností, zejména i s přihlédnutím, že mnohé z toho jste zažili s námi. Pojďme si trochu zavzpomínat…

Já jsem na začátku letošního roku říkal svým drahým kolegům v orchestru, že máme za sebou velmi hektický rok 2024, což byl Rok české hudby a že v tomto roce si trochu odfrkneme. No, nestalo se. Já vlastně mohu být rád, že tu před vámi stojím a že mě členové orchestru už dávno nezastřelili, protože, prostě, letos na odfrkávání zkrátka nebyl čas.

Sezónu jsme zahájili jakýmsi dozvukem Roku české hudby, když 16.2.2025 jsme v tomto sále nabídli žánrově pestrý průřez tvorbou Vítězslava Nováka – jihočeského rodáka (byť Kamenice nad Lipou už dnes patří do kraje Vysočina).
11. dubna jste opět zde s námi mohli zažít již zmiňovaný koncert písní Karla Kryla v podání 4 pražských profesionálních umělců v čele s Hercem Pavlem Batěkem, to vše za doprovodu našeho orchestru. S radostí mohu sdělit, že Pražákům se to s námi docela líbilo a na příští rok máme domluveny hned 4 reprízy toho úspěšného projektu ve 4 městech 3 různých krajů.
8. června si smyčcová sekce Bolechu poprvé se své novodobé historii zahrála duchovní tvorbu Antonia Vivaldiho v kostele na náměstí Mikuláše z Husi
Od konce prázdnin po dobu 2 měsíců jsme absolvovali turné 5 koncertů našeho nejvýraznějšího letošního projektu, který jsme nazvali THE BEST OF WORLD POP. V Jihlavě, Dačicích, J, Hradci a 2x v Táboře na koncertním pódiích burácely hlasy až 70členného spojeného středoškolského sboru ze 3 měst a za doprovodu Bolechu zpívalo 8 výtečných sólistů, všichni ve věku kolem 18 let. To byla velká paráda...
Mezitím jsme si odskočili na Táborská setkání v polovině září, kde jsme poprvé Táboru nabídli projekt, Melodie z českých filmů a muzikálů, a to ve spolupráci s kostnickými hudebníky a jejich dirigentem Sorinem Dumitru
A ode dneška až do konce roku nabídneme celkem 3 Rybovky

Dámy a pánové, když to posečítáme, v letošním roce Bolech odehrál a odehraje celkem 12 koncertů. Víte, já jsem nedávno oslavil takové male soukromé jubilem. 15. listopadu to bylo přesně 10 let, kdy jsem poprvé nastoupil do tohoto báječného orchestru. Tehdy Bolech hrál 3, maximálně 4 koncerty ročně. A co se vlastně od té doby stalo?

Stalo se to, že nás dostihlo mládí...

Náš věčně mladý šéfdirigent Jiří Sycha, který tu dnes s námi není na jevišti (ale sedí v publiku) a jeho velmi, ale opravdu velmi mladý dirigentský kolega, kterého vám za chvíli představím, nám nabízejí stále nové a svěží opusy. A věřte, že nejde odolat tomu mladickému proudu úžasné hudební energie. Představte si, že z 60 registrovaných členů našeho orchestru (dnes je nás tu trochu méně, což si vyžaduje dramaturgie dnešního koncertu) je téměř polovina hudebníků do 30 let. A takže i mně, anebo nám - starým kusům - nezbývá než omládnout v tomto krásném kolektivu.

Nejen za to všem hráčům ze srdce děkuji, ale hlavně za jejich celoroční a nezištnou práci…