Stopy folklóru

Minutes:

První letošní projekt Bolechu doprovázelo mnoho novinek. Tou první je změna názvu orchestru na „Táborský symfonický orchestr Bolech“. S orchestrem se rozloučili: Helena Hýnová, Vladimír Vancl, Petra Dončuková a Anna Hýnová. Nicméně dobrou prací umělecké rady i dalších hudebníků se během měsíce podařilo nabrat 7 nových nebo staronových hráčů. Takže v současné době má Bolech registrovaných 65 členů, koncertu se zúčastnilo přesně 50 hudebníků.

Už 10.3.2019 proběhla první z celkově 16 zkoušek orchestru, které na tento pestrý projekt vypsal dirigent Jiří Sycha. Kromě toho proběhly i dvě zkoušky pouze dechové sekce pod vedením Vladimíra Elnera, což byla další novinka.

A intenzivní zkoušení žánrově velmi rozmanitého repertoáru se orchestru vyplatilo. Posuďte sami…

Novinka: Bolech nastoupil v nové image – dámy v rozmanitě černém ošacení a s rudou gerberou kdekoli: na ramínku, ve vlasech… Páni si vetkli gerberu do svých klop. Publikum v téměř vyprodaném Velkém sále táborského Divadla Oskara Nedbala se rozpumpovalo hned při úvodní melodii Nedbalova řízného tance. Pak nastoupila naše nová moderátorka Kristina Vrkočová (další novinka, kolikátá vlastně?) a postupně provedla posluchače celým koncertem. Ohlas viditelně zesílil zejména po Brahmsových „uherácích“, dále jsme Táboru poprvé (už novinky nepočítám) nabídli dvě nádherné skladby od J. Sibelia. A pak se objevila Karolína Berková ve vášnivých rudých šatech a její interpretace fragmentů z Carmen: Seguedille a Habanera nikoho nenechala na pochybách, že Karolína je prostě skvělá zpěvačka (a jak se později ukázalo – i tanečnice), což publikum ocenilo dlouhými potlesky. První půlku jsme zakončili Čajkovským: zejména ruský tanec „třepák“ byl opravdu výživný…

Druhý (kratší) poločas zahájila „rajcovní“ irská lidová hudba v příjemné aranži Jiřího Sychy. A šli jsme do finiše… Karolína se převlékla do „lidového ohozu“, aby odprezentovala dvě krásné lidové písně opět v aranži našeho dirigenta. Ale hlavně excelovala při závěrečné (neslušné) písni Nane cocha (Nemám sukni) z filmu „Cikáni jdou do nebe“, kdy diváci nejen že tleskali při skladbě samé, ale po skončení dokonce aplaudovali Bolech vestoje. A tím si vynutili hned dva přídavky: fragmenty z muzikálu Šumař na střeše a krom toho jsme zopakovali Bizetovu Habaneru – Karolína Berková pak symbolicky vhodila do publika s polibkem květinu ohnivé barvy.

Dnešním koncertem jsme navázali na úspěšnou novodobou historii orchestru, kterou před 11 lety začal budovat Vladimír Vancl. Táborský symfonický orchestr Bolech – jak se nově naše těleso jmenuje – odehrál dnes výjimečný koncert. Je skvělé, že stále dokážeme Táboru nabídnout něco nového a přilákat posluchače, kteří málem vyprodali táborské divadlo. Dík patří všem dobrovolným a vesměs amatérským (v tom nejlepším slova smyslu) hudebníkům, kteří tvoří základ orchestru. Naši profesionální hosté pomohli doplnit některé nástrojové skupiny a vylepšit zvuk tělesa. A na špici té pomyslné hudební pyramidy je výtečná – snad mohu říci „naše“ – Karolína Berková, jejíž hlas jako paprsek prozářil tu dnešní krásnou hudební mozaiku. A samozřejmě Jiří Sycha. O jeho nesporných hudebních kvalitách není pochyb. Já bych mu chtěl navíc poděkovat za to, že je nekonečnou studnicí trpělivosti, humoru a vždy dobré nálady. Děkujeme ti, Juro… 

Poděkování:

Zejména Divadlu Oskara Nedbala v Táboře za neocenitelnou pomoc při organizaci koncertu.

Bolech dále děkuje těmto podporovatelům: Město Tábor, Vojenská posádka Tábor, INFORIS s.r.o., Advokátní kancelář JUDr. Jan Vobr, IIS Tábor s.r.o., Jednota-obchodní družstvo Tábor, Ladislav Rižák-fotoateliér, AGROSOFT Tábor, s.r.o.