Vzpomínka na Vojtěcha Peřinu
Ve čtvrtek 19. ledna ve 13:20 hod. odešel na Věčnost pan Vojtěch Peřina. V táborském kulturním životě působil dlouhá léta – více než 60 let jako houslista orchestru Bolech (posléze jako jeho kronikář), od mládí zpíval v chrámovém sboru, byl jedním ze zakládajících členů spolku Hadasa a Mezinárodní společnosti O. Nedbala.
Smuteční církevní obřad proběhl v pátek 27. ledna v 11 hod. v klokotském kostele. V rámci mše vystoupí Táborský chrámový sbor pod vedením Heleny Boučkové a za varhanního doprovodu Ladislava Šotka, sólově vystoupí houslista Jiří Sycha (dirigent Bolechu). Poté bude tělo pana Peřiny uloženo do rodinné hrobky na klokotském hřbitově.
Na obřadu byli přítomni členové výboru našeho hudebního spolku Bolech a panu Peřinovi jsme věnovali smuteční kytici.
Lud
mila Peřinová:
Vážení přátelé,
děkuji Vám, kteří jste se zúčastnili zádušní mše a smutečního rozloučení s naším tatínkem v Klokotech v pátek 27. ledna. Vám, kteří jste zaslali své laskavé kondolence, i Vám, kteří jste památce pana Vojtěcha Peřiny věnovali vzpomínku. Děkuji jménem naší rodiny za krásné smuteční věnce a kytice od ZUŠ O. Nedbala, orchestru Bolech, chrámového sboru a města Tábor.
Včera vyšla v Novinách táborské radnice drobná zpráva o úmrtí V. Peřiny. Pod textem jsem podepsána a děkuji městu Tábor za nabídku uveřejnit ve svém tisku tuto zprávu. Jen nejsem autorkou nadpisu, který se nad článečkem objevil a zní "Odešel výsostný houslista". Tatínek byl skromný muž a nepovažoval se, ač v mládí byl výborným houslistou, za virtuóza. Tolik na vysvětlenou.
Připojuji biografickou črtu tatínkova životního příběhu, kterou jsem četla v rámci mše:
Vážení bližní, dovolte mi stručné nastínění životního příběhu pana Vojtěcha Peřiny.
Náš tatínek se narodil 23. února 1928 v Táboře v živnostnické rodině jako jediný mužský potomek široce rozvětveného rodu Peřinů. Doma ho nejmenovali jinak než Bertíčku či Bertíku. Toto familiérní jméno mu zůstalo po celý život, a tak ho většina příbuzných a přátel oslovovala Berto nebo Bertí.
Když bylo Bertíkovi 11 let, začala válka. Mnoho tatínkových vzpomínek se týkalo tohoto období... jak slýchával střelbu doléhající na staré město z táborského popraviště, jak tajně nosil v noci potraviny židovskému strýčkovi, jak coby patnáctiletý pod nebezpečím trestu smrti uprchl ze zákopových prací, na něž byl spolu s dalšími studenty nacisty nasazen, jak až do Tábora doznívalo dunění z bombardovaných Drážďan… Nutno říci, že tatínek byl vynikajícím vypravěčem. Jeho texty a nahrávky vyprávění o době války, o židovské menšině v Táboře i o letech komunistického temna byly zařazeny do archivu projektu Paměť národa...